I hope you enjoyed this video. Feel free to subscribe, leave a like and comment.
Donations: paypal.me/jiroza
Thank you!
------------
Doufám, že se Vám toto video líbilo. Neváhejte se přihlásit k odběru, dát mi like a komentář.
Příspěvky: paypal.me/jiroza
Díky!
------------

The small tortoiseshell - Babočka kopřivová (Aglais urticae)

The small tortoiseshell (Aglais urticae) is a colourful Eurasian butterfly in the family Nymphalidae.

Description
Wingspan: 4.5–6.2 cm.

It is a medium-sized butterfly that is mainly reddish orange, with black and yellow markings on the forewings as well as a ring of blue spots around the edge of the wings.

While the dorsal surface of the wings is vividly marked, the ventral surface is drab, providing camouflage.

Range
It is found throughout temperate Europe, Asia Minor, Central Asia, Siberia, China, Mongolia, Korea and Japan, wherever common nettle which their larvae feed on is found. There are a few records from New York City which, however, are believed to be of introduced insects.

Life
Adults feed on nectar and may hibernate over winter; in warmer climates they may have two broods in a season. Eggs are laid on the common nettle, on which the larvae feed.

As with several nymphalid butterflies, the caterpillars feed on stinging nettles (Urtica dioica) and small nettle (Urtica urens). Adults feed on nectar.

The species has one of the longest seasons of any Eurasian butterfly, extending from early spring to late autumn. Adults overwinter in hibernation, emerging on the first warm sunny days of the year to mate and breed. In southern parts of the range there may be two broods each year, but northern insects are inhibited by long length of summer days from breeding a second time.

Hatching
Tortoiseshell butterflies usually began to emerge from their pupa from mid-June into August. They began hibernation sometime in October and immediately show territorial behaviour after hibernation.

Hibernation
The small tortoiseshell butterfly tends to enter hibernation by mid to late September. Typically this butterfly will try to hibernate in dark sheltered locations.
In sheltered areas, these butterflies can stand up to −21 degrees Celsius without freezing. However, they experience rapid weight loss during unusually mild winters.

------------

Babočka kopřivová je druh motýla z rodu baboček, patřících do čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Svoje druhové jméno dostal podle živné rostliny housenek – kopřivy dvoudomé.


Popis
Délka předních křídel: 23 až 30 mm
Velikost 40 až 50 mm

Nápadně oranžovo-červená křídla a tmavé tělo.
Křídla mají typickou oranžovo-červenou barvu s černými skvrnami, především na okraji předních křídel. Dolní okraje křídel jsou lemovány modrými skvrnami na černém pozadí.

Vnější strana křídel je mírně zubatá. Spodní strana křídel je šedohnědá, ostře rozdělená mezi světlou vnitřní a tmavší vnější část.

Samci jsou menší než samice a mají štíhlejší křídla.

Od podobné babočky jilmové se liší bílou skvrnou na předním okraji křídel u jejich špičky, což umožňuje jejich snadné vzájemné rozlišení.

Výskyt
Vyskytuje se v celé Evropě, přes Rusko, Asii po Japonsko, od nížin až po vysoké hory. Létá od března do října. Není vázaný na žádný konkrétní typ stanoviště a tak jej lze nalézt v zahradách a parcích, na okrajích lesů a luk, v příbřežní vegetaci, vzácní nebývají ani ve velkých městech.

Obývá oblasti až do výšky 3000 metrů nad mořem,[5] ale v Himálaji byla spatřena i ve výškách nad 5000 metrů.

Paleontologické nálezy naznačují, že tento druh se na Zemi vyskytuje již přes 15 miliónů let – nalezená fosílie Aglais karaganica ze středního miocénu, na níž se velmi dobře zachoval i vzor křídel, je od babočky kopřivové prakticky nerozlišitelná.

Život
Jde o dvou (ve střední Evropě) až tří generační, solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Poslední generace těchto motýlů je hojnější a přezimovává a na jaře opět založí další generaci.

Babočka kopřivová je dobrým a vytrvalým letcem.

V případě ohrožení dospělec začne rychle otvírat a zavírat svá křídla, čímž ukazuje útočníkovi svá zbarvení ve snaze ho odstrašit.

Dospělec je v případě chladu schopen generovat teplo pomocí tření, což umožňuje let motýlovi i ve velmi chladném období. Během teplých dní se pak často vyhřívají na obnažené půdě či na nízké zeleni s křídly uzavřenými k sobě, čímž ukazují do okolí spodní stranu křídel fungující jako kamufláž.

Chování spojené s rozmnožováním se u nich projevuje až na jaře. Samci pro rozmnožování používají vyčkávací strategii (perching) a v odpoledních hodinách hájí dočasná teritoria.

K zimnímu spánku vyhledávají úkryty často i v blízkosti člověka – ve sklepích či na půdách venkovských domů. Mezi přirozené úkryty patří jeskyně, v puklinách kůry stromů či v dutinách stromů.


(Wikipedia)